Zde si můžete stáhnout soubory s tipy na výlety v našem okolí v pdf formátu ..

Ve druhé části této stránky jsou pod odkazy vypsané jednotlivé tipy na výletní cíle v našem okolí, které stojí za to shlédnout a navšítit.

Aktuální info o akcích v okolí získáte na našem FACEBOOKU www.facebook.com/ubytovani.apartmany.vlckova/?ref=bookmarks

Přejeme příjemný pobyt a spousty krásných zážitků, které Vás jistě obohatí

                 Krásné počasí v našem kraji Vám přeje Jana Komárková

 

 

Tipy na výlety Zlínsko:

 

ZLK_kapesnipruvodce_2014.pdf (3095518)

A3_Valassko_trhaci_mapa_nahled-1.pdf (1,9 MB)

KROMERIZSKO_kapruvodce_2014www-281-29.pdf (2,8 MB)

SLOVACKO_kapruvodce_2014www-281-29.pdf (3465904)

Letak_DL_aktivni_turiste_nahled.pdf (9687990)

TA_Valassko_2013_web.pdf (2308146)

Letak_DL_vinarska_turistika_nahled.pdf (9767962)

VM_pruvodce_2014_www.pdf (7341995)

VALASSKO_kapesnipruvodce_2014www.pdf (12897677)

24533brozuramuzllinzelechovickepaseky_nahled1.pdf (7430993)

batova_naucna_stezka.pdf (11441224)

ekomapa_slouceno_mene.pdf (4709971)

 
 
 
 
Další jednotlivé náměty na výlety v okolí:

 

Muzejní duet, baťovská architektura a výlet do oblak

V centru krajského města můžete navštívit Obuvnické muzeum. Stálá expozice ze sbírek Muzea jihovýchodní Moravy se nachází u vstupu do průmyslového „tzv. baťovského“ areálu.  Prostřednictvím více než tisíce exponátů vás seznámí s historií i současností obouvání, vývojem výroby obuvi a dějinami ševcovského řemesla. Muzeum je otevřeno od dubna do října, každý den mimo pondělí.

Muzeum nabízí také komentovanou prohlídku „Baťovy kanceláře ve výtahu“ ve zlínské 21. budově, známé i jako „zlínský mrakodrap“. Jestliže tuto možnost využijete, můžete se vyvést v Baťově kanceláři až na vyhlídkovou terasu správní budovy a prohlédnout si z ptačí perspektivy Zlín s jeho charakteristickou architekturou – např. baťovské domky ve zlínské čtvrti Letná nebo na Lesní čtvrti, sídliště Jižní Svahy, či Baťův průmyslový areál, ale také novou dominantu centra Zlína - komplex Kongresové a univerzitní centrum od zlínské rodačky Evy Jiřičné. Za příznivého počasí je vidět i sousední město Otrokovice – dříve „Baťovo“.  Prohlídku si však musíte předem objednat.

Poté se můžete přesunout do nedalekého Muzea jihovýchodní Moravy na zlínském zámku. Zde se kromě aktuálních výstav nachází tři stálé expozice. První je Pamětní síň Františka Bartoše, národopisce, folkloristy, jazykovědce a pedagoga. Druhá nese název S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly. Tvoří ji rozsáhlá sbírka cestovatelů, osobní doklady i některé součásti výstroje, ukázky cizokrajných mincí a poštovních známek. Unikátní fotografie jsou doplněny kolekcí předmětů získaných při zajímavých setkáních a událostech. Třetí expozicí je Zlínské filmové studio od reklamy k tvorbě pro děti, která mj. zachycuje počátky reklamního ateliéru firmy Baťa i animovaného filmu a tedy i práci Hermíny Týrlové a Karla Zemana.  Muzeum je otevřeno celoročně mimo pondělí.

Večerní čas je možno vyplnit návštěvou zlínské hvězdárny, která se nachází nedaleko centra na Lesní čtvrti. Pozorování oblohy dalekohledy je možné v pondělí, středu a pátek vždy od 19 hodin. Druhou variantou večerního programu může být poslech koncertu v Kongresovém centru Zlín.

V případě pěkného počasí lze využít koupaliště „Zelené“ na Bartošově čtvrti s tobogánem, whirpoolem, lezeckou stěnou a plážovým volejbalem, badmintonem či stolním tenisem.

Navštívit můžete také adrenalinový areál C.V.AK. s lanovým centrem Zlín - Mladcová a lezeckou stěnou v místní části Zlín – Mladcová.

Informace podá Městské informační a turistické středisko Zlín, web www.muzeum-zlin.cz, www.zas.cz.

 

Lukov, ZOO, hrad i zámek

Pěší túra z obce Lukov na místní zříceninu gotického hradu. Naučná stezka představuje v 8 zastaveních přírodní zajímavosti v okolí obce Lukov. Je vhodná pro pěší, délka trasy je 7,5 km (základní okruh) nebo 9,5 km (s odbočkami Bzová, Ondřejovsko, Králky – hrad Lukov).

Přírodovědně zaměřená naučná stezka vás seznámí s botanickými, zoologickými, ekologickými a geologickými zajímavostmi okolí obce Lukov.

Po „dobytí“ hradu se přesunete, nejlépe autem, do nedaleké Zoo Zlín - Lešná, která patří mezi 3 nejnavštěvovanější v ČR. V areálu zoologické zahrady se nachází zámek, jehož prohlídka trvá zhruba 45 minut a může být příjemným zpestřením návštěvy. Zámek je otevřen od dubna do října, samotná zoo je přístupná celoročně, prohlídka trvá minimálně 5 – 6 hodin.

Pro méně zdatné jedince, pro něž by byl výlet na Lukov zbytečně vysilující, ale kteří se chtějí přesto projít, je možnost dojet na konečnou trolejbusu č. 4 zastávka Vršava ve Zlíně a odtud jít po cyklostezce až do zoo, případně ze zoo zpět. Tato pěší túra zabere cca hodinu a patří mezi lehké. Přibližně v polovině je možnost občerstvení v místní restauraci.

Informace podá Městské informační a turistické středisko Zlín, podrobné informace jsou také na oficiálních stránkách zoo: www.zoozlin.eu

 

KOVOZOO Staré Město 

KOVOZOO Staré Město je jediná kovová zoo v Evropě, vznikla 21.4.2012 a nachází se v zajímavém a netradičním prostředí zrekonstruovaného areálu bývalého cukrovaru ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Spatříte zde mnoho jedinečně propracovaných zvířat v životní velikosti vyrobených z kovového odpadu. Svojí propracovaností a dokonalostí překvapují mnoho našich návštěvníků. V současné době KOVOZOO obývá více než 250 zvířat a stále se rozrůstá.

JAK TO VŠECHNO ZAČALO

Areál, ve kterém se dnes KOVOZOO nachází, původně sloužil ke zcela jinému účelu. V roce 1867 zde bratři Abraham a Heřman Mayovi založili cukrovar, který fungoval celých 130 let. Současní majitelé, Bronislav Janeček a Radomír Bureš, odkoupili pozemky bývalého cukrovaru a navzdory havarijnímu stavu celého areálu se rozhodli pro jeho záchranu a citlivě zrekonstruovali staré zničené a zchátralé budovy. Díky tomuto zásahu zde dodnes můžeme vidět budovy s původními stavebními prvky. Ačkoliv se tedy noví majitelé nevydali na cestu cukrovarnictví, ale začali podnikat v oblasti kovošrotu, zcela odlišném odvětví, převzali pomyslnou štafetu a snaží se areál rozvíjet dál.

Jejich cílem bylo vybudovat Recyklační Ekologické Centrum (odtud REC Group) – místo, kde lidé budou moci odevzdat veškerý nepotřebný odpad a zároveň, kde se budou moci zastavit a nasát atmosféru z tak trochu „jiné“ firmy. To se jim nakonec podařilo. Vybudovali holding tvořený společnostmi, které se zabývají zpracováním různých druhů odpadů (kovový a nebezpečný odpad, pneumatiky, plasty, dřevo, papír, elektrospotřebiče, atd.) a současně založili netradiční centrum, nabízející zábavu a vzdělávání. A právě do této oblasti řadíme i KOVOZOO. 

JAK VZNIKLA MYŠLENKA O ZALOŽENÍ KOVOZOO

Myšlenka se zrodila v hlavě otce KOVOZOO Bronislava Janečka při návštěvě Tunisu, kde viděl pár místních umělců zpracovávat různé druhy odpadu. Spojení tohoto zážitku s kovošrotem, který provozoval, měl jednoznačný cíl – vytvořit něco netradičního, ojedinělého – kovovou ZOO. Kde jinde v republice nebo dokonce v Evropě najdete kovovou ZOO? Nikde. Touto myšlenkou se také snaží ukázat, že kovový odpad nemusí vždy skončit jenom v hutích, ale může být využit i jinak a to zábavnou formou. 

CO UVIDÍTE V KOVOZOO

Při návštěvě KOVOZOO spatříte jedinečně propracovaná zvířata v životní velikosti vyrobená z kovového odpadu. Můžete pohlédnout do očí 2 tunovému nosorožci Norbertovi, vzhlédnout k 5-ti metrové žirafě Safiře a jejímu mláděti Melmenovi, nechybí ani lví výběh či stádo slonů. Zvířata svojí dokonalostí a propracovaností překvapí nejednoho návštěvníka.

V současnosti KOVOZOO obývá kolem 250 zvířat a další stále přibývají. Cílem je dosáhnout počtu 456 kusů, což je počet živých zvířat v nejmenší ZOO v ČR.

Zvířata však nejsou to jediné, co je v areálu k vidění. Můžete si například vyšlápnout na 27-mi metrový maják Šrotík, který po zdolání 96 schodů nabízí výhled do malebného okolí. Hned vedle této rozhledny si můžete zatočit kormidlem na pirátské lodi Naděje nebo přenocovat v kajutě kapitána Jacka. Lákají Vás letadla? Jedno se v areálu nachází. Jedná se o Letoun L-610, největší letadlo vyrobené v Československu. Čekalo jej sešrotování, ale protože se majitelé firmy snaží zachraňovat staré věci a vdechnout jim nový život, rozhodli se toto letadlo zachránit a vystavit jej v areálu jako součást průmyslové historie Slovácka.

www.kovozoo.cz

 

 

Vizovický trojlístek – zámek, sklárna i pálenka

Návštěva státního zámku Vizovice, výběr ze dvou prohlídkových tras, trasa A představuje reprezentativní prostory prvního patra zámku a zámeckou kapli (doba prohlídky 55 min., ve skupině max. 45 osob), trasa B seznámí návštěvníky s obytnými prostory druhého patra zámku s pokoji určenými rodinným příslušníkům, hostům a služebnictvu a zámeckou kapli (doba prohlídky 45 min., ve skupině max. 10 osob).

Po prohlídce přesun do sklárny Glass Atelier Morava, jež je první soukromou sklářskou hutí v ČR postavenou po listopadu 1989. Větší skupiny mohou nahlédnout přímo do výroby, podniková prodejna je otevřena pro všechny zájemce o jedinečný dárek z regionu. Poté přemístění do areálu firmy Rudolf Jelínek a.s., významného českého výrobce a exportéra v oblasti výroby alkoholických nápojů, kde proběhne exkurze - standardní (cca 1,5 hod.), odborná (cca 2 hod.) nebo zkrácená (cca 30 min.). Exkurzi je nutno objednat předem. Možnost výhodného nákupu lihovin v podnikové prodejně.

V případě příznivého počasí možnost modifikovat výlet návštěvou rozhledny Doubrava v obci Loučka nebo rozhledny Vartovna v obci Seninka (nástupní bod motorest Sirákov), obou případech je přístup spojen s překonáním značného převýšení. Večeře – ve stylové restauraci ve Vizovicích.

Informace podá Informační středisko města Vizovice nebo Městské informační a turistické středisko Zlín, web www.rjelinek.cz, www.vizovice.eu

 

Napajedla, zámek a hřebčín

V Napajedlech nejprve navštívíme zámek, který je postaven ve stylu pozdně francouzského baroka. Pro návštěvníky je otevřen prohlídkový okruh historických částí zámku, při kterém ohromí majestátní vstupní schodiště v zámeckém foyer s jedinečnými malbami na zdech ústící do prosluněného kulatého zrcadlového sálu s křišťálovým lustrem. Také další místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem i nádobím a dýchají atmosférou "starých zlatých časů". Na zámku je možno zorganizovat svatby, rodinné oslavy, firemní akce, konference nebo romantické večeře pro dva v některém z mnoha překrásných salonků či sálů. Zámek Napajedla také pravidelně pořádá akce rozdílného typu např. Vánoční vůně, Velikonoční trhy, Dámské večery apod, při nichž se konají pravidelné prohlídky. Prohlídky je možno také objednávat telefonicky - individuálně pro soukromé osoby, pro školy, školní výlety apod. Minimální počet na prohlídku je 10 osob.  Po prohlídce se pěšky přesuneme do zhruba 200 m vzdáleného hřebčína. Ten je otevřen pro skupiny více jak 15 osob po celý rok. Exkurzi je nutno objednat v kanceláři hřebčína na tel. 577 941 009, možnost i internetové objednávky.

V případě příznivého počasí si lze domluvit projížďku po Baťově kanále (Napajedla – Pahrbek – Otrokovice) nebo využít přírodní koupání v rekreačním středisku Pahrbek. V blízkosti rekreačního střediska se nachází také štěrkopísková jezera.

Informace podá Městské informační centrum Napajedla, www.napajedla.cz, nebo přímo hřebčín www.napajedlastud.cz.

 

Želechovické paseky – pasekářská stezka

Želechovické paseky se nacházejí na jihovýchodě správního území statutárního města Zlína, na částech katastrálních území Kudlov, Jaroslavice, Želechovice nad Dřevnicí a jsou přírodním parkem. Zde naleznete přírodní naučnou Pasekářskou stezku. Stezka vás zve k procházce 6,5 kilometrového okruhu se sedmi zastaveními, která poetickým způsobem seznamují s přírodou i životem lidí v tomto teritoriu. Vyřezávané tabule se zaměřují na ovocné stromy, domácí zvířata, ptáky, hmyz, smíšený les, žáby a léčivé rostliny.

Po procházce přesun na Biofarmu Juré ve Zlíně -  Lužkovicích. Exkurze se zde konají pod vedením zkušeného farmáře. Umožní prohlédnout si zblízka jednotlivé druhy hospodářských zvířat a jejich zvířecí rodiny. Exkurzi je nutno objednat předem. Hospůdka na Jurém je součástí biofarmy a je otevřena převážně o víkendu (dle domluvy i individuálně). Je zde možnost občerstvení a zakoupení bio výrobků. Nechybí ani vyžití pro děti včetně pískoviště, hraček a možnosti nakrmit kozy. Posezení je vhodné pro rodiny s dětmi.

Informace podá Městské informační a turistické centrum Zlín, www.zlin.eu

 

Stezkou zdraví na malenovický hrad

Stezka zdraví realizovaná na pozemcích městských lesů pod Tlustou horou ve Zlíně nabízí řadu možností pro aktivní trávení volného času - běh, cykloturistika, dětské hry, posilování, rozcvičení, rodinné výlety a vycházky. K jádrovému území stezky zdraví, kde se nalézá atypický lesní altán, lanová visutá lávka a 5 stanovišť se cvičebními prvky (hrazdy, bradla, žebřiny, skluzavka, dětská hopsadla atd.) vede několik značených přístupových tras - z Letné - ul. Pod Rozhlednou, ze čtvrti Pod Majákem, z Prštného - ul. Nerudova a z Podhoří - ul. U Slanice. V orientaci v území vám pomohou informační tabule. Po vyžití na atrakcích pokračujete po stezce směrem do Malenovic na prohlídku místního hradu.

Hrad Malenovice je situovaný na skalním hřbetu západně od středu Zlína v místní části Malenovice a jedná se o jednu z nejvýznamnějších historických památek zlínského regionu. Leží jen 6 km od centra moderního Zlína. Část hradu je přístupná veřejnosti. Prohlédnout si můžete hradní interiéry, zpřístupněna je rovněž hradní věž. Otevřený je od dubna do října. K  vidění je zde také stálá expozice „Hrady jihovýchodní Moravy“, „Šternberkové v Malenovicích a Pohořelicích 1804–1945“, „Řemesla starých Malenovic“, a „Pravěk jihovýchodní Moravy“. V těsné blízkosti hradu se nachází objekt Hájenka s expozicí „Dřevo, proutí, sláma“ v tradiční rukodělné výrobě. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě konají koncerty, divadelní představení a vystoupení skupin historického šermu.

Informace podá Městské informační a turistické centrum Zlín, www.zlin.eu, www.hradmalenovice.cz.

 

Za aktivními zážitky do lázní Luhačovic

Program začíná kolem 8 hod exkurzí ve společnosti Vincentka a. s., kde se minerální voda Vincentka plní do lahví a kde se vyrábějí mimo jiné také nosní spreje, koncentráty, sirupy, pastilky, zubní pasty, hydratační krémy a hydratační spreje z tohoto nejznámějšího luhačovického pramene.

Poté následuje návštěva Muzea luhačovického Zálesí, které je centrem poznávání historie a kulturních tradic regionu v okolí Luhačovic.

Po obědě se seznámíte s městem a lázněmi s odborným výkladem o historii. Děti si prohlédnou Jurkovičovy stavby a ochutnají zdejší minerální prameny a získají informace o využití přírodních zdrojů k léčení. Cestou z lázní se děti mohou zastavit na něco sladkého v čokoládovně či cukrárně - třeba na čerstvou lázeňskou oplatku.

Zábavnou tečkou za pobytem v Luhačovicích bude dovádění v kryté Městské plovárně, která je vybavena řadou zážitkových atraktivit.

Městský dům Elektra, Luhainfo – městské turistické a informační centrum

telefon: +420 577 133 980, fax: +420 577 133 980, e-mail: luhainfo2@mesto.luhacovice.cz,www: www.luhacovice.cz

 

Luhačovická přehrada

Luhačovickým údolím protéká říčka Horní Olšava zvaná také Šťavnice nebo Ščavnica. Pramení na Valašskokloboucku pod kopcem Klokočí. V roce 1928 byla na jejím toku, asi 2 km od centra lázní, dobudována údolní přehrada. Luhačovická vodní nádrž měla zamezit povodňovým situacím v oblasti. Stavba přehrady, jejímž prvotním účelem byla ochrana před povodněmi, započala v létě v roce 1912. Vypuknutím první světové války byla stavba zastavena, pokračovalo se v ní až na podzim 1921. Přehrada byla uvedena do provozu v roce 1930. Hráz je 17 m vysoká, 230 m dlouhá a 6 m široká,. Je zbudovaná z jílovitopísčité hlíny. Objem hráze je asi 107 000 m3. Kvalitu hráz osvědčila během povodně v roce 1996, kdy především díky ní Luhačovice povodně výrazněji nepostihly. Postupem času se přehrada stala významným centrem rekreace.

V horkých letních měsících jsou její břehy doslova v obležení. V okolí jsou hotely a autokempy, v nabídce služeb nechybí půjčování lodiček a horských kol, vyhlídkové jízdy na koních a jízdy kočárem po širokém okolí. Přehrada je proslulá i díky tradičním rybářským závodům, které jsou počtem blížícím se 750 účastníků největšími závody na sladkovodním jezeře na světě. Konají se každoročně na jaře i na podzim.

 

Na sever Bílých Karpat a slovenský Vršatec

Cesta z brumovského náměstí se vzácnými barokními skulpturami vede na královský hrad Brumov z počátku 13. století. Po jeho prohlídce následuje návštěva židovského hřbitova s 50 náhrobky a návštěva bývalé panské vily s městským muzeem o životě v podhradí.

Varianta A: Po prohlídce vyrazíte do panenské přírody Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty – výšlap na nejvyšší vrchol nad Brumovem – Průklesy (835 m n. m.) s výhledem do širokého okolí. Návrat do Brumova. Délka pěší tůry 12 km.

Varianta B: Po prohlídce Brumova se přesunete do nedaleké pohraniční obce Sidonie, v níž je zajímavá kolonie historických dělnických domů původní sklářské osady. Na konci obce u hájenky je možnost parkování. Odsud se vydáte karpatskou přírodou s mnoha výhledy do krajiny po červené a následně modré turistické značce do Vršateckého Podhradí. Cílem je jedinečné vápencové bradlo Vršatec (897 m n. m.), na kterém se tyčí zříceniny Vršateckého hradu, patřícího mezi nejvýše položené hrady ve střední Evropě. Vede zde naučný chodník po zajímavostech v okolí. Zpět se do Sidonie vrátíte stejnou trasou. Délka pěší tůry 18km.

V obou případech se jedná o celodenní výlet – stravu s sebou.

IC Brumov-Bylnice,Podzámčí 861, 763 31 Brumov-Bylnice, tel.: 577 330 138, e-mail: infocentrum@brumov-bylnice.cz, www.brumov-bylnice.cz

 

Zámek a zámecká zahrada Holešov

Raně barokní zámek stojí nedaleko centra Holešova v sousedství zdejšího kláštera. Holešovský zámek se svým rozsahem a slohovou čistotou dochovaných konstrukcí, řadí mezi nejvýznamnější doklady rané barokní zámecké architektury v českých zemích.      

Počátky feudálního sídla sahají do středověku, kdy v roce 1245 na zdejší tvrzi sídlil biskupský leník Hugo z Holešova. V čase husitských válek byla tvrz zcela zničena, pak nechali Šternberkové vybudovat novou tvrz, ze které se v suterénu dnešního zámku částečně dochovala její západní část. Do roku 1574 byla pozdně gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1643 bylo sídlo vypáleno Švédy. V takovém zdevastovaném stavu jej koupil roku 1651 Jan hrabě z Rottalu, který si u vídeňského architekta Filiberta Lucheseho objednal jeho velkolepou přestavbu.

Od roku 1655 vznikala v duchu raného baroka nová stavba, tradiční čtyřkřídlá uzavřená dispozice kolem vnitřního dvora s polygonními nárožními věžemi. Druhé patro zámku však zůstalo nedokončené, otevřené do krovu. K zámku příslušela i okrasná zahrada, ovocný sad a v něm kuchyňská zahrada. Na raně barokní stavební práce navázal ve vrcholném pozdním baroku František Antonín hrabě z Rottalu. Za jeho éry panoval v Holešovicích čilý kulturní i stavební život.

Před rokem 1750 nechal hrabě upravit interiéry ve druhém patře zámku a ve velkém slavnostním sále severního křídla zřídil zámecké divadlo. Tradici divadelních, operních a hudebních produkcí obnovil ve druhé polovině 19. století Rudolf Eugen Wrbna. Vnější podoba zámku se s několika změnami dochovala dodnes, pouze barevnost fasád byla odlišná. Přechodpozdního baroka v klasicismus se zrcadlil jen v interiérech druhého patra. Iluzivní malby v některých místnostech provedl bystřický malíř Jan Sviták. Poslední závažnější stavební úpravy spadají do poloviny 19. století, v roce 1910 byl zámek postižen požárem. Po roce 1948 přešlo zámecké sídlo pod správu státu. Od března 2005 je zámek v majetku města Holešova a není pro svůj technický stav využíván. Zahrada je zpřístupněna veřejnosti , obora je uzavřena. Rozsáhlá zámecká zahrada vznikala na východní straně zámk od 17. století. Na městské straně před zámkem stojí dendrologicky nejcennější porosty. Bohužel, již dávno zahrada postrádá dřívější nádhery a malebnosti, jakou vynikala, kdy ji síť kanálů, vodopády, bazény a sousoší činily nejkrásnější na Moravě. Součástí zámeckého parku je "Růžová zahrada" s hvězdárnou, kde byla v roce 1959 instalována mramorová busta rodáka Františka Xavera Richtera, barokního hudebního skladatele a spoluzakladatele hudební školy 

 

KROMĚŘÍŽ = Hanácké Atény - centrum kultury a vzdělanosti

Kroměříž byla původně tržní osadou na křižovatce obchodních cest. Její vznik a vývoj je spojen s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13. století povýšena na město. Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů. Na přelomu středověku a novověku bylo město několikrát poničeno náboženskými válkami (husité, Švédové), ale vždy bylo obnoveno.

Předělem v historii města se stal rok 1848, kdy sem byl přeložen ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie. Nastává období, které vyneslo Kroměříž na vrchol kultury a umění. Dnes jsou tyto Hanácké Atény vyhledávaným cílem turistů zejména pro své dvě perly - zámecké zahrady a Arcibiskupský zámek, které byly poctěny zapsáním do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

 

Arcibiskupský zámek Kroměříž - rokokové interiéry

Místo, kde stojí Kroměřížská zámek v nynější podobě, má velmi bohatou historii. Již v době Velkomoravské říše se zde nacházelo hradisko, na jehož místě byl ve 13. století vybudován gotický hrad. Na začátku 16. století byl hrad přestavěn v renesančním stylu a stal se rezidenčním olomouckých biskupů. Během Třicetileté války byl hrad poničen Švédy a znovu vybudován v zámek, který byl později přestavěn do barokní podoby. Interiéry zámku jsou bohatě vyzdobeny a je zde k vidění množství původního dobového zařízení a sbírek. Za povšimnutí stojí trůnní sál, sněmovní sál, manská sál, ale i lovecká síň, carský salon, stará knihovna a letní byt. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazová díla, z nichž některé dosahují světového významu. Svými pracemi jsou zde zastoupeni například Lucas Cranach starší, Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld.

 

Zámecké zahrady Kroměříž

Na zámek navazují dvě krásné zahrady, Podzámecká a Květná. Podzámecká zahrada byla původně jakousi zelinářskou a květinovou zahradou, která měla být zdrojem zeleniny pro zámek. Později došlo k její renesanční a barokní úpravě a stala se přirozeným pokračováním zámku. V 19. století byla zahrada přeměněna na romantický anglický park o rozloze 64 hektarů, v němž se nacházejí tři rybníky a řada romantických staveb - pompejská a Colloredova kolonáda, čínský pavion a Maxův dvůr. Geometricky pravidelná je Květná zahrada vybudovaná po vzoru renesančních zahrad v polovině 17.století, jejíž střed tvoří osmiboká, bohatě zdobená rotunda. Kolem ní byla vybudována velkolepá kolonáda dlouhá dvě stě čtyřicet čtyři metry. Zahrada s uměle navršenými jahodovými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů se také pyšní Lví kašnou, kašnou Tritonů a voliérou. Kroměřížské zahrady jsou právem řazeny mezi nejvýznamnější památky zahradní architektury v Evropě.

Maxmiliánův vodovod Kroměříž

Maxmiliánův vodovod byl zřízen biskupem Maxmiliánem Josefem Sommerau – Beckhem, aby do města přivedl vodu z prameniště na svahu vrchu Barbořina. Klasicistní budova s kašnou byla postavena v roce 1838. Vodovod byl často poruchový díky železité vodě. V roce 1901 byla postavena jímací studna naproti Maxmiliánově dvoru stojící na severním okraji města. Posléze pak byly vybudovány další vrtané studně. Ve 30. letech 20. století stále vodovod využíval studně v zámecké zahradě, pomocí elektromotorů byla voda čerpána do vodojemu na vrchu Barbořina a odtud gravitačním vodovodem do města. V té době zásobol vodou na 1.800 domů.Vodovod byl ve městě vybudován již v letech 1665-1667 biskupem Karlem II. z Lichtenštejna. Zásobován byl vodou z Moravy.

 

Rozhledna Hostýn

Vrch Hostýn (736 m) u městečka Bystřice pod Hostýnem, ve Zlínském kraji, je známý jako poutní místo na jehož vrcholu stojí bazilika Nanebevzetí P. Marie, jež byla postavena v letech 1721-1748. Od roku 1898 zde stojí i kamenná rozhledna. Za její stavbou stál spolek Matice svatohostýnské, v čele s P. Cibulkou. Protože ve stejné době kdy se započalo s výstavbou rozhledny pobýval v Bystřici pod Hostýnem na vojenských manévrech císař František Josef I. 1 září 1897 navštívil vrchol Hostýna, podepsal zakládající listinu rozhledny a dotkl se základního kamene, jež byl posvěcen a vsazen do zdi věže. Rozhledna na počest této události začala nést jeho jméno.

Samotné otevření rozhledny 10. září 1998 už takovou slávou nebylo, v té době totiž monarchie oplakávala zesnulou choť císaře Alžbětu. V přízemí rozhledny se nachází kaple sv. Kříže. Věž rozhledny tvoří dvě válcové stavby. Součástí větší je kaple a rozhledna a je vysoká 12 metrů. Nad střechou otevřené vyhlídkové plošiny bývala dříve štíhlá dřevěná věžička s druhým vyhlídkovým ochozem a pozlaceným obrazem P. Marie Hostýnské. Díky této nástavbě byla celá rozhledna vysoká 27 metrů. V roce 1915 byla z bezpečnostních důvodů snesena a k rozhlížení zbyla jen hlavní terasa zakrytá střechou. Střecha byla z věže odebrána v 60. letech a ochoz byl opatřen okny a zakryt plochou střechou. V letech 1957 až 1971 byla stavba pro veřejnost uzavřena a na jejím vrcholu bylo zařízení pro přenos televizního signálu. Pro vyhlížení byla znovu otevřena v roce 1987 a v letech 2003 až 2003 proběhla její celková rekonstrukce. Ovšem od roku 1994 vévodí Hostýnu nová dominanta, 32 metrů vysoká větrná elektrárna.

 

Rozhledna Doubrava u Vizovic

Typický telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, stojí u Vizovic na kopci Doubrava (672 m). Jeho předchůdkyní byla dřevěná rozhledna, postavená v první polovině minulého století, která časem zchátrala, a v padesátých letech musela být stržena. Současná rozhledna byla sice postavena již na podzim 2002, ovšem pro veřejnost zpřístupněna až 17. července 2004. Za její stavbou stála společnost T-Mobile, která postavila ocelový stožár vysoký 55 metrů. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33 metrech nad okolním terénem, vede celkem 174 schodů, a je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu. Velmi dobře jsou vidět Vizovice a Zlín, nebo Velká Javorina, Svatý Hostýn a Radhošť. Za ideálních pozorovacích podmínek jsou vidět také Tatry. Pěšky lze rozhlednu, která je přístupná během otvíracích hodin, navštívit po naučné stezce Vizovické prameny. Začíná v centru města a až k rozhledně je to cca 6 kilometrů.

 

Čertovy stěny u Lidečka

Čertovy skály u Lidečka se nacházejí na severním okraji obce Lidečko, jen kousek od silnice č. 57

Čertovy skály jsou příkladem erozí narušeného tzv. strukturního svahu označovaného jako skalní zeď či hradba. Pískovcová lavice je rozčleněna příčnými puklinami. Nachází se zde množství skalních útvarů vzniklých zvětráváním a odnosem měkčích partií hornin.

Na skalách je možno provozovat horolezeckou činnost, ale je nepovoleno zvyšovat počet skob, aby se více skalní hradba nenarušovala.

K přírodní památce vede turisticky značená cesta, parkování je možné u turistické odbočky od silnice ke skalám. K nim je to pak jen cca 50 m.

 

Baťův kanál

Mezi Otrokovicemi a Rohatcem lze dnes využívat turistickou vodní cestu po tzv. Baťově kanále.

V souvislosti s regulací řeky Moravy ve dvacátých letech 20. století napadla průmyslníka Tomáše Baťu myšlenka využít vodní cesty pro dopravu suroviny ze svého dolu na lignit u Ratíškovic k továrnám v Otrokovích potažmo i ve Zlíně. Po jeho smrti pak od roku 1932 tuto myšlenku realizoval jeho syn Jan Antonín Baťa. Za tímto účelem byl v letech 1936-1938 vybudován plavební kanál se splavností dlouhou 53 km. Ve dvou úsecích (Spytihněv – Uherské Hradiště a Veselí nad Moravou – Rohatec) jde o samostatný plavební kanál široký zhruba 12 m s hloubkou v průměru 1,5 m. V ostatních úsecích využíval kanál regulovou řeku Moravu. Velkou část výstavby financoval Baťa a značná část šla z příspěvku určeného pro nezaměstnané. V době hospodářské krize zde pracovalo na 1.500 dělníků. Za ideálního stavu trvala vodní cesta zhruba 10 hodin, ale spíše o něco déle. Plavily se zde čluny o nosnosti 150 tun. Od roku 1939 také výletní loď. U sudoměřic byl k nakládání člunů ze železnice vybudován tzv. výklopník, který dodnes existuje. Kromě toho se využíval k závlaze okolních polních pozemků. Současně byl kanál i myšlenkou na propojení Dunaje, Odry a Labe. K tomu však zatím nedošlo. Za druhé světové války byla stavba těžce poškozena, po ní pak byl sice rekonstruován, ale brzy se přestal využívat na závlahu a od roku 1960 skončila i pro neekonomičnost nákladní doprava. Do roku 1993 se za iniciativy dotčených obcí začal znovu realizovat projekt vyuižít Baťova kanálu v oblasti turistiky. Zároveň se uvažuje o prodloužení splavnosti na jihu k Hodonínu a na severu ke Kroměříži a zvýšit tak délku splavnosti na 76 km.

Dnes lze využívat Baťův kanál o délce 53 km od Otrokovic k Rohatci. K plavbě na člunu do výkonu 20 kW a rychlosti do 20 km/h není zapotřeba kromě krátkého školení, žádné řidičské oprávnění. Na trase se nachází 13 zdymadel, z toho 11 jich je plně automatizovaných, ovládaných pomocí dálkového ovládání. Nákladní doprava zde již dnes nefunguje. Sezona začíná obvykle v dubnu, přičemž oficiální odemykání vodní cesty se odehrává 1.5. Ukončení tzv. zamykání pak 28.10., ale pokud je příhodné počasí tak půjčovny fungují ještě déle. Provoz kanálu je omezen pouze zdymadly, které mají svoji provozní dobu, jinak pohyb mezi nimi není nijak omezen. Na několika místech se nachází přístaviště: Otrokovice, Napajedla, Spytihněv, Babice, Uherské Hradiště, Kostelany nad Moravou, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Petrov, Sudoměřice. Na některých z nich jsou půjčovny ve kterých lze zapůjčit loď. Informační centrum kanálu se nachází ve Veselí nad Moravou. Kolem velké části vede rovněž cyklostezka. Více informací najdete, hlavně o aktuálním provozu a stavu na uvedených webových stránkách http://www.batacanal.cz/

 

Větrný mlýn Rymice

Dochovaný Rymický dřevěný větrný mlýn se nachází na východním okraji obce jako součást místního skanzenu.

Mlýn nepochází odsud, byl sem přemístěn v roce 1977 z nedalekých Bořenovic a v 90. letech rekonstruován. Tam byl zbudován v roce 1795. Roku 1891 jej sice převrhla vichřice, ale po jeho znovu postavení fungoval až do druhé světové války. Po jejím skončení se dostal do vážného stavu a hrozil mu dokonce zánik. Zachránilo jej využití pro místní skanzen. 
Dřevěný mlýn se sedlovou šindelovou střechou je vysoký 11 m a má čtvercový půdorys 5,8 x 5,8 m. Přístup je pavláčku s krytým schodištěm. Uvnitř se pak nachází kompletní a funkční mlecí zařízení.Provozovatelem skanzenu je kroměřížské muzeum.

 

Větrný mlýn Štípa

Dochovaný větrný mlýn holandského typu stojí při silnici vedoucí do Slušovic, kousek východně za obcí.

Mlýn byl vystavěn v letech 1858-1860. Mlelo se tu až do roku 1941, kdy další činnost zakázali nacisté. Na černo se tu však mlelo i během války. Po ní pak mlýn fungoval občasně, až v 50. letech 20. století provoz ustal nadobro. Díky péči potomků posledního mlynáře se stavba zachovala dodnes.

Budova mlýna je třípatrová, vysoká 8,5 m a průměru 5,9 m. Materiálem pro stavbu se stal lomový kámen a cihly. Stavbu kryje šindelová střecha ve tvaru osmibokého jehlanu. Zachovalo se i větrné kolo o průměru 11 m. Uvnitř se nachází kompletní mlecí zařízení.Mlýn stojí na soukromém pozemku. Parkování je možné krátkodobé na nedaleké asfaltové odbočce.

 

Šachova synagoga a židovský hřbitov Holešov

Stálá expozice: Židé a Morava - expozice o historii Židů na Moravě spolu s náboženskými předměty a předměty vztahujícími se k židovské historii Holešova.Poměrně velký židovský hřbitov se nachází mezi ulicemi U Rusavy a Hankeho. Vstup do něj je z ulice Hankeho.

Založen byl pravděpodobně v druhé polovině 15. století. Od roku 1606 sloužil k pohřbívání holešovského rabinátu. Dnes se zde nachází přibližně 1500 náhrobků osazených po téměř celé ploše hřbitova. Nejstarší pochází z roku 1647. Hřbitov je významný neboť se zde nachází tumba učence a rabína Sabbatai ben Ha-Kohena, zvaného  také Šach. Tento rabín se narodil v litevském Vilniusu a působil ve zdejší synagoze a zemřel zde v roce 1663. Jeho texty jsou Židy považovány za v pořadí třetí nejvýznamnější. Proto se sem také jezdí k jeho tumbě modlit Židé z celého světa.

Hřbitov je ohrazen dobrou zdí a přístupný v otevírací době.

 

Vrch Kelčský Javorník

Východně od Bystřice pod Hostýnem se vypíná nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů – Kelčský Javorník (865 m.n.m.). Na jeho severním úbočí se nachází přírodní rezervace pralesovitého porostu horských bučin a javořin. Samotný vrchol je přístupný po turisticky značené cestě, výhled bohužel neposkytuje. Dřívější dřevěná rozhledna zchátrala a byla odstraněna. Možná však nezoufejme, na jaře roku 2012 vyhlásil Podhostýnský mikroregion soutěž na návrh nové rozhledny. Soutěž proběhla a jeden z návrhu byl vybrán, teď tedy zbývá jen aby došlo k realizaci.

 

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Poutní místo s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie se nachází na západním vrcholu hory Hostýn (718m) a patří tak mezi nejvýše položené sakrální stavby na Moravě. Bazilika je přístupná v otevíracích hodinách.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, k níž byl položen základní kámen roku 1721, nalezneme na místě mnohokrát přestavované kaple. Dle legendy zde došlo ve 40. letech 13. století k zázračné události během vpádu Tatarů, kdy mnozí lidé hledali útočiště na Hostýně. Tehdy je měla zachránit Panna Maria, když zapálila bleskem tatarské ležení. Nynější stavba vznikla dle plánů Ignáce Josefa Cyraniho a slavnostní svěcení se konalo roku 1748 za přítomnosti olomouckého biskupa F. J. Troyera. V souvislosti s reformami Josefa II. byl v roce 1787 chrám jako přebytečný zrušen a odsouzen k zániku. Opravy se dočkal až ve 40. letech 19. století, přičemž důkladná obnova celého areálu nastala až s příchodem jezuitů po roce 1887.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie patří mezi centrální stavby. Západní průčelí ohraničují dvě nakoso přistavěné hranolovité věže, původně zakončené barokními báněmi, dnes čtyřbokými jehlany. Konkávně projmutou střední část pokrývá mozaika Hostýnské Madony od Viktora Foerstra z roku 1912.

 

Hrad Buchlov

Vznikl jako románská pevnost a od počátku byl královským majetkem. Původně se jednalo jen o hradní palác chráněný dvěma věžemi a obklopený hradbou. Jeho původní strážní funkce nad obchodní stezkou začala v průběhu 14. století upadat a často se dostával do zástavy různých šlechtických rodů. Mezi nejvýznamnější patří Tovačovští z Cimburka, kteří hrad rozšířili a goticky přestavěli. V roce 1511 přechází hrad do soukromého držení, kupuje ho šlechtický rod pánů z Boskovic, po nich přicházejí páni ze Zástřizel, kteří v polovině 16. století areál přestavěli renesančně přistavěli nový pás opevnění. V roce 1945 se stal majitelem hradu stát.

 

Vodní nádrž Slušovice

Vodní nádrže Slušovice se nachází severně od stejnojmenné obce.

Nádrž dlouhá téměř 3 km nacházející se na toku Dřevnice byla uvedena do provozu v roce 1976. Slouží k vodárenskému odběru a protipovodňové ochraně. Zemní sypaná hráz se středním jílovitým těsněním má délku 562 m a výšku 30 m, návodní strana je zatraavněná. Celkový objem nádrže je necelých deset milionů m3 vody.

Součástí nádrže je malá vodní elektrárna se dvěma turbínami Meta plus o celkovém výkonu 0,037 MW.

 

Minigolf Holešov

V Holešově je otevřeno i minigolfové hřiště, které se nachází v blízkosti centra města. Nejen, že si zde můžete zahrát minigolf, ale také posedět na zahrádce s občerstvením. Pro děti je v areálu dětské hřiště.
Provozní doba:červenec, srpen - po-ne 12:00 – 19:00 
www.mgcholesov.cz

 

Zámecké koupaliště Holešov

Koupaliště je citlivě zasazeno do zámecké obory. Díky množství listnatých stromů nabízí i v ty nejparnější dny možnost polehávání jak na sluníčku, tak i ve stínu. K velkému bazénu o rozměrech 50x20 metrů a hloubce od 105 cm do 160 cm patří dvě skluzavky. Za tímto bazénem se nachází dětský bazének s max. hloubkou 60cm. Pro děti je zde navíc mini dětský koutek, hned vedle bufetu a ve stínu stromů...www.koupaliste-holesov.uvadi.cz

Rusava

Valašská obec Rusava leží přímo v srdci Hostýnských vrchů. První písemné zmínky o ní pochází od knížete Jana z Rottalu, který v polovině 17. století vydal zakládací listinu osady. Původními obyvateli byli Valaši. Poklidnou vísku s bohatou a vzácnou květenou si zamilovaly i význačné osobnosti našeho kulturního života, jako spisovatel F. Táborský či malíř A. Kašpar. Dnes má obec Rusava 600 obyvatel, v katastru obce je na 600 rekreačních chat a 10 větších rekreačních zařízení s celoročním provozem a kompletními službami v oblasti turistického ruchu. Okolní kopce dosahují výšky od 400 m do 736 m (Hostýn). Klidná obec a její okolí jsou vhodné pro milovníky přírody a sportovní turistiky v letním i zimním období s výbornými podmínkami pro běžecké i sjezdové lyžování. Zdejší ovzduší je přirovnáváno k ovzduší Vysokých Tater a lékaři doporučováno pro pacienty astmatiky. Mezi rekreační vybavenosti obce patří přírodní koupaliště se solárním ohřevem vody, vodní plochy ke koupání a rybaření, kempinková stanoviště, fotbalové a tenisové hřiště, v zimě lyžařský vlek s umělým osvětlením. Návštěvníci mohou navštívit vrch Svatý Hostýn, zříceninu hradu Křídlo či muzeum obce.Více na www.rusava.cz.

Chřiby

Krajina plná kopců, skal, údolí a lesů, která se táhne téměř středem Moravy a odděluje Slovácko od Hané. Na nejvyšším bodu Chřibů - Brdo se nachází také stejnojmenná rozhledna, z níž si můžete krásu Chřibů prohlédnout téměř s ptačí perspektivy. Nedaleko se nacházejí známé hrady Buchlov a Cimburk. Přírodní a historické bohatství zde vytváří prostředí jedinečné v rámci celé Evropy, proto je Chřibům udělen statut Evropsky významné lokality. Mapují je 4 naučné stezky. Oblast zahrnuje 2 přírodní parky, 4 přírodní rezervace a 8 přírodních památek. Množství archeologických lokalit vypovídá o osídlování této krajiny již v době Velkomoravské říše. Více na www.chriby.cz.

 

Bystřice pod Hostýnem

je kulturním, společenským a turistickým centrem Podhostýnského regionu a jednou z bran do Valašska. V tomto městě začínají cesty na legendami opředený Hostýn a do Hostýnských vrchů, do nichž směřují turisté ve všech ročních obdobích. Leží asi 20 km východně od Přerova a 22 km od Zlína, v severovýchodním cípu okresu Kroměříž. Městem protéká říčka Bystřička pramenící na úbočí Čerňavy nedaleko Tesáku.

Město leží v nadmořské výšce okolo 320 m, na východ od města se terén příkře zvedá k vrcholu Hostýna (735 m). Tyto svahy již patří Hostýnským vrchům.  Bližší informace naleznete na  www.mubph.cz.

 

Hrad Brumov

Hrad Brumov leží na západním okraji města Brumova, při státní silnici č. 57 směrem na Slovensko. Je postaven na výběžku horského hřbetu a obtékán dvěma potoky, spojujícími se v říčku Brumovku. Hrad leží na turistické značené trase na Jelenovskou, rekreační zařízení nad Valašskými Kloboukami.

Brumovský hrad střežil z moravské strany Vlárský průsmyk, kudy vedla obchodní cesta z Moravy do Uher. Archeologický průzkum, svého času největší v Československu, byl na hradě zahájen v roce 1977. Bylo nalezeno několik chodeb a základy kuchyně, zbytky pilířů padacího mostu, původní kamenná dlažba a hlavní věž z poloviny 13. století. Toto místo bylo osídleno již v 1. století před naším letopočtem. V první polovině 13. století byl za vlády markraběte Vladislava Jindřicha zbudován kamenný hrad. V té době již představoval důležitou pevnost krále Přemysla Otakara II. v boji proti Uhrům. Velkou změnu zaznamenal hrad v 15. století, kdy došlo k výstavbě mohutné opevněné soustavy. V době husitských válek v 1. polovině 15. století se hrad stává centrem husitství na východní Moravě. Zuřily zde boje za přítomnosti krále Zikmunda, ale hrad pravděpodobně dobyt nebyl. V roce 1426 byl hrad již v přímém držení krále Zikmunda a podnikaly se z něj výpady do Uher. Na konci 15. století se Morava stala svědkem dalšího válečného konfliktu mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. V letech 1468–1469 je hrad dobyt a získávají ho Korvínovi stoupenci Podmaničtí z Podmanína. V 1. polovině 16. století dochází k radikální přestavbě celého hradu, který je přeměněn v pohodlné panské sídlo a stává se pevností, která úspěšně odolává všem útokům. V této době je zbudován dolní hrad s příkopem a pilířovým kamenným mostem. V roce 1663 pronikla tatarská a turecká vojska na Moravu. Při obraně padlo velké množství Valachů a celá východní Morava byla značně zpustošena. Městečko Brumov bylo zcela zničeno, pouze hrad odolal. Protože se turecká tažení opakovala, stal se hrad z rozkazu císaře hlavním centrem obrany východomoravské hranice. V roce 1760 hrad vyhořel. Dnes díky výzkumu můžeme na hradě vidět zachovalá sklepení horního hradu z 1. poloviny 16. století. Uchovaly se i starší části hradu ze 14. století. Hrad je ve správě Města Brumova-Bylnice. Od roku 2000 je hrad zpřístupněn veřejnosti. Ve sklepeních horního hradu je stálá expozice o historii hradu se vzácnými archeologickými nálezy a expozice Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Od roku 2005 je otevřena fotogalerie.http://www.brumov-bylnice.cz/

 

Archeoskanzen MODRÁ

Archeoskanzen Modrá - Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště na silnici Staré Město Velehrad. Je významným subjektem názorně osvětlující jednu z nejvýznamnějších etap našich národních dějin. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost. Archeoskanzen Modrá se nachází na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště. Jedná se archeologický skanzen představující život obyvatel Velké Moravy. K jeho otevření došlo v roce 2004. www.archeoskanzen.cz

 

PR Ploštiny - rezervace ČSOP Ščúrnica

Přírodní rezervace leží na svazích kóty Ploštiny (739 m n. m.) ve značně členitém, svažitém a nerovném terénu v nadmořské výšce 670–739 m, asi 3,5 km východně od Valašských Klobouk v CHKO Bílé Karpaty. K rezervaci se dostanete z Valašských Klobouk východním směrem po souběhu červené a zelené turistické značky. Po překonání železniční trati se značky rozcházejí. Červená pokračuje přímo kolem rybníčků 3 km vzhůru na Královec (655 m n. m.) a odtud 0,5 km ke stejnojmennému rekreačnímu středisku. Zelená odbočí vlevo severovýchodně podél železnice a po 1 km se stáčí k východu a stoupá asi 3 km k rekreačnímu středisku Královec, kde se stáčí severovýchodně a po zpevněné lesní komunikaci pokračuje 1 km k rezervaci a další 1 km k vrcholu Ploštiny. Zachráněný les se nachází za vrcholem Ploščiny v nadmořské výšce 793 m. Les, postupně měnící se v horský prales, zůstane jako přírodní rezervace Českého svazu ochránců přírody zachován příštím generacím. 

 

Stezka zdraví Tlustá hora

Stezka zdraví se nachází v lese pod Tlustou horou. Návštěvníkům nabízí množství možností pro aktivního trávení volného času - běh, cykloturistiku, dětské hry, posilování, rozcvičení, rodinné výlety a vycházky. K její ústřední části, kde se nalézá atypický lesní altán, lanová visutá lávka a 5 stanovišť se cvičebními prvky (hrazdy, bradla, žebřiny, skluzavka, dětská hopsadla atd.), vede několik značených přístupových tras - z Letné - ul. Pod Rozhlednou, ze čtvrti Pod Majákem, z Prštného - ul. Nerudova a z Podhoří - ul. U Slanice. V orientaci Vám pomohou informační tabule.

Víte, že na Tlusté hoře stávala rozhledna? Postavena byla v roce 1933 jako 42 m vysoký letecký maják – na stavbu rozhledny se v tehdejší době nepodařilo sehnat peníze – a jeden z ochozů sloužil k rozhledu návštěvníkům. Okolí bylo později upraveno jako lesopark a bývala zde i malá zoologická zahrada. S okupací byla rozhledna rozmontována, protože se Němci báli snadného zaměření spojeneckými letadly, a po válce byla obnovena už jen do poloviční velikosti. Do ústraní ji později úplně odsunul nový televizní vysílač, rozhledna byla uzavřena a v roce 1998 demontována. I dnes však můžete ve Zlíně najít ulici „Pod rozhlednou“ či místní část „U Majáku", které existenci rozhledny a majáku připomínají. (volně přepsáno z textu Jakuba Karáska a doplněno)

Stezka Areál Lazy

Stezka "Areál Lazy" byla vybudována nad Lesní čtvrtí ve spolupráci Magistrátu města Zlína a Lesů České republiky, s.p. Nabízí možnost aktivního trávení volného času - běh, turistiku, cykloturistiku, dětské hry, rodinné výlety. Stezka je vybavena lavičkami, odpočívadly a informačními tabulemi. Hlavní dominantou areálu je altán u "Spáleného dubu".

 

 

Svatá voda v Malenovicích

Oblíbené výletní a poutní místo v lesích nad Malenovicemi s pramenem, kterému jsou připisovány zázračné léčivé účinky. Nad studánkou v kamenné klenbě je socha Panny Marie Lurdské. Od Svaté vody vedou oblíbené vycházkové trasy přes stezku zdraví Tlustá hora či kolem Majáku zpět do Zlína.

 

 

 

Vartovna rozhledna

Vrchol hory Vartovny, součást Vizovických vrhů, se nachází ve výši 651 metrů nad mořem.Rozhledna má tvar kovové spirály, kterou doplňje kamenný sokl, uvnitř je točité schodiště.Výška rozhledny je 37 metrů, vyhlídková plošina krytá střechou je ve výšce 35 metrů.Stavba rozhledny trvala osm měsíců, otevřena byla 17. listopadu 2009V turistické sezoně je na rozhledně vybíráno vstupné, jeho přesnou výši najdete na internetových stránkách obce Seninka, která rozhlednu provozuje. Zároveň je zde možné zakoupit upomínkové předměty a občerstvení.Autorem návrhu je zlínský architekt Ivan Bergmann.Stavba vznkla v rámci projektu sdružení obcí Hornolidečska a sdružením obcí Púchovské doliny na Slovensku, kde byla postavena rozhledna na Tlstej hore v Dohňanech.Celkový rozpočet projektu, který obsahuje i síť téměř 50 km naučných stezek, byl 15 milionů korun, 90% platila Evropská unie.Zatímco Vartovna v minulosti sloužila jako strážní hora, na níž se zapalovaly varovné ohně při blížícím se nebezpečí, na Tlstej hore stávala rakousko-uherské rozhledna, která prý sloužila i k vojenským účelům.Od centra Vsetína i od centra Vizovic je Vartovna vzdálena vzdušnou čarou 9 km.Okolo rozhledny je na české straně síť 34 km naučných stezek, kterou zpracoval ČSOP Valašské Meziříčí. Je na nich vybudováno 8 odpočívadel a 34 zastavení.Naučné stezky okolo Vartovny - Síť šesti naučných stezek v okolí Vartovny zpracoval Český svaz ochránců přírody z Valašského Meziříčí. Na české straně měří stezky 34 kilometrů, což je v regionu rozsahem unikát, a je na nich vybudováno 8 odpočívadel a 34 zastavení. Vedou od Vartovny do okolních obcí Seninka, Liptál, Jasenná, Leskovec, Prlov, Pozděchov, Lidečko a Francova Lhota a přibližují tamní přírodní zajímavosti, pamětihodnosti, ale i dramatické historické události. Právě Valašsko patřilo mezi místa s nejsilnějším protifašistickým odbojem a stezky spojují hned několik míst s tragickou historií – osady a pasekářské usedlosti vypálené německými trestními oddíly Ploštinu, Prlov, Vařákovy paseky, Oškerovy paseky či Juříčkův mlýn.Naučné stezky také turisty přivedou k vzácným lidovým stavbám v okolí, k muzeu na Mikuláštíkově fojtství v Jasenné, novému muzeu motocyklů v Senince, známým Pulčínským skalám či památným stromům v regionu, představí folklorní tradice, pasekářský způsob života místních obyvatel i slavné rodáky (například Jana Kobzáně v Liptále) a v neposlední řadě i tajemné pověsti, které se vážou k některým místům.Pověsti o Vartovně -  vrchu Vartovně jihozápadně od Liptálu se říká, že je úkrytem pokladů. Je zde prý jakási díra do země, rozšiřující se v podzemní chodbu, na jejímž konci jsou železné dveře do tajného sklepení, za kterými se má podle pověsti ukrývat velké bohatství.

 

Rozhledna Doubrava

Na vrcholu Doubrava stojí ocelová věř, která má ve výšce 33,5 metru umístěnou vyhlídkovou plošinu, ze které se odkrývá pěkný výhled do širokého okolí. Zvlášť pěkný rozhled je odtud na Bílé Karpty, ale třeba také Velkou Javorinu, Beskydy nebo Malou a Velkou Fatru.
Padesát pět metrů vysoký stožár mobilního operátora s rozhlednou se nachází na vrcholu Doubravy u Vizovic v nadmořské výšce 672 metrů. V první polovině minulého století zde již jedna rozhledna stávala - byla dřevěná, časem zchátrala, a v padesátých letech musela být stržena. 

Výstavba nové ocelové věže, trvala přibližně dva roky a investovala ji společnost T-mobile. Na vyhlídkovou plošinu, která je umístěna ve 33,5 metrech nad okolním terénem, vede celkem 177 schodů, a je odtud pěkný výhled na část Vizovických a Hostýnských vrchů či Luhačovickou vrchovinu. Velmi dobře jsou vidět Vizovice a Zlín, nebo Velká JavorinaSvatý Hostýn a Radhošť

Pod rozhlednou je malý stánek, ve kterém je možné mimo vstupenky zakoupit také občerstvení nebo upomínkové předměty. Na obecním úřadě Doubrava je možné také zakoupit pohlednice rozhledny a turistickou známku. K rozhledně se snadno dostanete autem. Rozhledna se nachází asi 1 km od silnice, která spojuje Slavičín a Vizovice. Parkovat můžete na parkovišti mezi Vizovicemi a Loučkou. Poté se vydejte asi půl kilometru po modré turistické značce až na vrch kopce Doubrava.

 

Portášská nanučná stezka

 
Na území obce Jasenná je vybudovaná "Portášská naučná stezka". Její informační panely připomínají historii obce, krásu přírody a krajiny. Na nejvyšším místě katastrálního území obce, vrchu Vartovna - 651 m. n. m. navazuje naučná stezka na trasy naučných stezek okolních obcí. Na tomto místě, křižovatce turistických tras a spojnici katastrálních území obcí Jasenná, Liptál a Seninka, byla postavena 37 metrů vysoká rozhledna s nádhernými výhledy na Vizovickou vrchovinu, Hostýnské vrchy, Beskydy, Javorníky, Malou Fatru, Bílé Karpaty. Při dobré viditelnosti je možné spatřit i Západní Tatry na Slovensku.
Klíčovým tématem této naučné stezky je historie - představení nepříliš známého tragické-ho příběhu Oškerových pasek (souvisí s vypálením obce Prlov), slavná portášská tradice Jasenné nebo muzeum s expozicí o životě na Valašsku v roubeném Mikuláštíkově fojtství, které je jednou z nejcennějších památek karpatské architektury u nás.
Druhým tématem stezky je krásná příroda v okolí Jasenné, péče o životní prostředí a také pasekářský život a salašnictví, které má v obci dlouhou a silnou tradici.
Trasa Oškerovy paseky - Jasenná - Vartovna je dlouhá 7 km. Má 6 zastavení a 3 informační místa. Z hlediska terénu patří mezi málo náročné.
 
 

 

Rozhledna na Královci u Valašských Klobouků

Typ/materiál: dřevěná rozhledna

Lokalita: vrch Královec, cca 1,5km východně od Valašských Klobouků, cca 40km jihovýchodně od Zlína

Celková výška: 21,5m

Výška vyhlídkové plošiny: 18m

Počet schodů: 79

Přístup: Z centra Valašských Klobouků vede k rozhledně (cca 1,5km) červená TZ a také naučná stezka Královec. Autem lze zajet až k rekreačnímu středisku Královec (vede sem značená odbočka vlevo ze silnice Valašské Klobouky - Brumov-Bylnice začínající cca 1km za městem), odkud je to k rozhledně po červené TZ cca 0,5km.

Otevírací doba: volně přístupná

Výhled: město Valašské Klobouky, Vizovické vrchy, CHKO Bílé Karpaty, krajina Valašska, Javorníky

Historie: Originální 21,5 metrů vysoká dřevěná konstrukce se od podzimu roku 2006 tyčí na vrchu Královec (655 m) východně od městečka Valašské Klobouky na Zlínsku. Jedná se o místo, kde stávala turistická chata a rozhledna v podobě triangulační věže již od 20. let minulého století. Obě stavby zanikly pravděpodobně po druhé světové válce.

                Výstavbu současné rozhledny inicioval jednatel Městských Lesů Valašské Klobouky, s.r.o. pan Otakar Rosulek společně s místní radnicí. Ta nechala projekt zrealizovat v rámci projektu "Poznej krajinu Bílých-Bielych Karpat" a na výstavbu věže poskytnula modřínové dřevo vytěžené ze svých lesů. Stavebních prací se ujali tesaři z firmy Juráň (pod vedením Václava Purkýše), která využila svých zkušeností z předešlého projektu výstavby rozhledny na Čubově kopci u Francovy Lhoty. Návrh vypracoval ing. Antonín Závada z firmy Arstav z Valašského Meziříčí, specialista na dřevostavby (mimochodem autor repliky dřevěného kostela v Ostravě-Hrabové). Celkové náklady projektu činily téměř 2 mil. Kč, přičemž podstatná část prostředků (75%) byla pokryta dotací EU programu Interreg IIIA a ze státního rozpočtu (5%), zbylou část financovalo město. Stavební práce trvaly necelé 4 měsíce.

                Slavnostní otevření rozhledny, posvěcené zdejším farářem Karlem Janičkem, se konalo v sobotu 7. října 2006. Rozhledna je otevřena po celý rok. Orientaci ve výhledu usnadňují panoramatické desky umístěné na nejvyšším ochozu věže ve výšce 18 metrů. Tam vede 79 schodů. Věž se stane zároveň jedním ze zastavení naučné stezky Hugolína Gavloviče vedoucí z Valašských Klobouků přes Bílé Karpaty až ke státní hranici. Na ni naváže podobná naučná stezka i na slovenské straně.

 

Luhačoviceké prameny přístupné z kašny

-Vincentka

Je nejproslulejším luhačovickým pramenem, který vyvěrá na severním úpatí Velké Kamenné. Již v roce 1680 byl znám jako "Hlavní pramen," pojmenování Vincentka dostal až koncem 18. století. Současná hala na Lázeňském náměstí byla postavena v letech 1947 - 1948 a Vincentku zde můžete ochutnat ve formě studeného i ohřívaného nápoje. Nejčastěji se používá k pitné léčbě a k inhalacím. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoridů a barya. Jako jediná ze zdejších pramenů se plní do lahví a vyrábějí se z ní další výrobky.  Vydatnost pramene činí 10-12 l/min. Přečtěte si více o Vincentce.

-Aloiska

Patří k nejstarším minerálním pramenům. Vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí o 30 m výše než ostatní prameny. Původně dřevěná studánka byla známa jako Luisin pramenLesní pramen nebo také Pramen v hoře. K pitné léčbě se používal od roku 1821. V roce 1830 byl řádně zachycen a dostal své nynější jméno Aloiska a o 33 let později byl vystavěn stávající pavilon. Aloisky se užívá k pitné léčbě, především při onemocnění zažívacích orgánů, ale i k inhalacím. Má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Průměrná vydatnost pramene je jen 3 l/min.

-Ottovka

Vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí svahu Malé Kamenné o 10 m výše než ostatní prameny. Jen nejlidovějším luhačovickým pramenem. Původně vytékala volně. Teprve v roce 1905 byla zachycena v kamenném sklepení. V roce 1929 byl nedaleko jejího skutečného vývěru postaven kruhový pavilon, který navrhl architekt Skřivánek. Ottovka má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Používá se k pitné léčbě a její vydatnost činí pouze 3 l/min.

-Pramen Dr. Šťastného

Je nejzajímavějším luhačovickým pramenem. Vyvěrá v blízkosti Lázeňského divadla.  Pramen byl původně upraven jako studna Janovka. Při dalším hloubení vrtu v roce 1929 došlo v hloubce 37 m k erupci silně proplyněné minerální vody, která stříkala do výše téměř 20 m a tak dostal název Gejzír. Poté dostal na počest luhačovického rodáka, umučeného za II. světové války jméno Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya. Jeho vydatnost je od roku 1990 upravena na 3 l/min. Používá se k pitné léčbě a má nejvýraznější chuť.

-Pramen Sv. Josefa

Tento pramen vyvěrá v blízkosti kostela Svaté Rodiny. V roce 1994 byl původně zamýšlen jako zkušební vrt do hloubky 500 m, kvůli komplikacím byl vrt dobudován až v roce 2000 a přeměněn na čerpací objekt. Pro veřejnost je pak určena kašna Marka Trizuljaka. Pro svou nízkou mineralizaci je voda velmi vhodná k pitné léčbě při onemocnění trávicího ústrojí, dýchacích cest a k uhličitým koupelím. Vydatnost pramene je 30 l/min.

-Nový Jubilejní

Tento pramen byl veřejnosti zpřístupněn v roce 2013 a najdete jej mezi Společenským domem a vilou Alpská růže. Byl navrtán v roce 1988, jeho vydatnost je 15 litrů za minutu a nachází v hloubce 50,5 m. Nově vzniklý pavilon je komponován do kruhu, uprostřed kterého se nachází samotný vodní prvek, jehož tvar připomíná krystal soli, která je ve zdejších minerálních pramenech bohatě obsažena a podle legendy o solných sloupech ukrytých v zemi vystupuje symbolicky nad terén. Horní část kvádru je tvořena skleněnou nádobou, pod níž se voda rozstřikuje a vnáší tak do celé kompozice pohyb. Na stranách kvádru jsou otištěny stylizované květinové motivy připomínající původní název pramene Luční. Přesněji se jedná o květy bedrníku, které se staly základním motivem a inspirací Jurkovičovy architektury. Celý prostor dotváří výrazná atypická čtrnáctimetrová lavice s opěradlem komponovaná jako pohodlné křeslo. Pramen vybudovaly a udržují Lázně Luhačovice,

a. s., autory architektonického návrhu jsou manželé Vránovi a samotný krystal je dílem sochaře Ondřeje Olivy.

-Viola

V lese nad Ottovkou se nachází nový volně přístupný pramen Viola, který byl navrtán v prosinci 2010 z důvodu zajištění pitné kúry, inhalací, koupelí pro pacienty a hosty Lázeňského domu Praha. Nyní je minerální pramen dostupný i v Lázeňském hotelu Praha, kde jej můžete taktéž ochutnat.

Ostatní prameny

-Amandka (již nad povrch nevyvěrá)

Je podle písemných zpráv nejstarším luhačovickým pramenem. Vyvěrá na lázeňském náměstí, uprostřed Velké kolonády. Pramen byl poprvé upraven někdy v letech 1669 - 1680. Pro svou velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, a protože z něj s hlasitým bubláním unikal oxid uhličitý, byl nazýván také jménem Pramen bublavý. V roce 1792 byl pramen nově upraven a přejmenován na Amandku. K dalším úpravám došlo v letech 1904 a 1908. Současná podoba pramene je z let 1947 - 1948, kdy došlo ke stavbě Velké kolonády. Když byl v roce 1988 proveden na lázeňském náměstí nový vrt do jímací úrovně 50 m (Vincentka 2), dosavadní vývěrová hladina Amandky se po určité době snížila a nyní již nad povrch nevyvěrá. Jeho průměrná vydatnost byla 3,7 l/min.

-Elektra 1

Je jedním z nejkoncentrovanějších pramenů v luhačovické zřídelní základně. Vyvěrá poblíž Kulturního domu Elektra. Pramen původně volně vytékal do řečiště řeky Horní Olšavy. Teprve v roce 1908 byl vyhlouben, vyzděn a v roce 1910 po regulaci řeky řádně zachycen. Později - v roce 1930 - byl ve dně studny proveden vrt do hloubky 81,4 m. Při další úpravě byl sveden až na Lázeňské náměstí, kde v letech 1934 - 1937 sloužil pro pitnou léčbu. Ke konečným úpravám pramene došlo v letech 1938 - 1939. Při výkopu studny byly v hloubce devíti metrů nalezeny zvířecí kosti, parohy, dutý kmen a stopy po ohništi. Stáří těchto pozůstatků odhadují archeologové na 30 000 let. Pro vysoký obsah nerostů se Elektry užívalo k výrobě zřídelní soli. V současné době je používána v hotelech Palace a Morava k inhalacím a uhličitým koupelím. Elektra má zvýšený obsah kyseliny borité, jodu a lithia. Průměrná vydatnost pramene je 14 l/min. Elektra 2 se nachází těsně vedle. Vrt se uskutečnil v roce 1976, je 13,5 m hluboký a má vydatnost 15 l/min. Nevyužívá se, má charakter pozorovaného zdroje.

-Bystrica

Pramen byl navrtán v roce 1972 v ulici Dr. Veselého poblíž stejnojmenného lázeňského domu. Nevyužívá se, má charakter pozorovaného zdroje. Jeho vydatnost činí 15 l/min.

-Nová Čítárna

Byla navrtána v roce 1987 vedle Společenského domu směrem k budově ředitelství. Při navrtání měl pramen vysokou vydatnost 120 l/min. Maximální čerpání bylo stanoveno na 60 l/min. Odvádí se do vodojemu minerálních vod ke zvýšení kapacity koupelových směsí pro podávání uhličitých koupelí.

-Nová Janovka

Byla druhým navrtaným pramenem (po Nové Čítárně) v roce 1987, který řešil nedostatek vody po havárii kanalizačního sběrače. Je odváděna do akumulační nádrže k uhličitým koupelím, ale je jí možno užít i k inhalacím. Vydatnost pramene je 60 l/min.

-Vincentka 2

Vrt se nachází před východní stranou Jurkovičova domu směrem ke Kruhové fontáně. Pramen se zatím nevyužívá, je připraven pro pitnou léčbu, inhalace a uhličité koupele. Čerpací exploatace pramene je stanovena na 40 l/min.

-Pramen Vladimír

Byl zachycen v roce 1988 v hloubce 42 m. Nachází se v ulici Nábřeží na levé straně řeky Horní Olšavy. Používá se k uhličitým koupelím, je vhodný i k inhalacím. Čerpací kvóta pramene je stanovena na 60 l/min.

-Jaroslava

Je nejmladším luhačovickým pramenem. Nachází se v areálu léčebny Miramare II. Tato silně mineralizovaná kyselka se od roku 1998 užívá pro koupele při onemocnění pohybových orgánů a pro uhličité koupele v Sanatoriu Miramare. Vydatnost činí 30 l/min.

-Sirný pramen

Je jedním z nejvydatnějších luhačovických pramenů (60 l/min.) a jako jediný nemá vlastnosti uhličitých kyselek. Jde o nemineralizovanou vodu, mající v 1 l pouze 0,6 g nerostů, ale obsahující sirovodík. Vyvěrá na levém břehu Horní Olšavy mezi lázeňskými garážemi a opuštěným lomem. Byl znám již kolem roku 1700 pod názvem Sirkovnica. Prodělal několik úprav. V roce 1912 byl sveden do sirných lázní, kde se od té doby používá k sirným koupelím. Při vstupu do slatinných lázní je možné pramen ochutnat.

Pozn.: exploatace = hospodářské zužitkování, využití, těžení.

 

 

 

Další turistické cíle: 

1. Zlín – Štípa (Větrný mlýn, poutní chrám Narození Panny Marie) – Lukov (zřícenina hradu), cca 13 km + prohlídkové okruhy města

 2. Lukov – Rusava – poutní místo Svatý Hostýn, cca 17 km

 3. Svatý Hostýn – (Tesák) – Troják – rozhledna Maruška, cca 15 km 

4. Na Trojáku – Hošťálková – Chléviska – Vsetín, cca 20 km 

5. Vsetín – Valašská Bystřice (rozhledna Búřov), cca 18 km 

6. Valašská Bystřice – Rožnov pod Radhoštěm (Valašské muzeum v přírodě, Jurkovičova rozhledna) – Radhošť – Pustevny (socha Radegasta, kaplička sv. Cyrila a Metoděje), cca 20 km 

7. Pustevny – Bařiny – rozcestník Martiňák – Horní Bečva, cca 12 km 

8. Horní Bečva – Soláň – Velké Karlovice, cca 15 km 

9. Velké Karlovice – Karolinka – Vsetín, trasa podél Vsetínské Bečvy, cca 26 km 

10. Vsetín – Activitypark Hotel Všemina, cca 14 km 

11. Activitypark Hotel Všemina – rozhledna Vartovna – Mikuláštíkovo fojtství – Vizovice, cca 19 km 

12. Vizovice – rozhledna Doubrava – Suchý vrch – Klášťov – Lačnovské skály – Čertovy skály (Lidečko), cca 23 km 

13. Čertovy skály (Lidečko) – Pulčínské skály – Skaličí – Valašská Senice – Chmelinec – rohledna Čubův kopec – Francova Lhota, cca 19 km 

14. Francova Lhota – Horní Lideč (mechanický betlém) – Valašské Příkazy – Študlov – rozhledna Královec – Valašské Klobouky, cca 22 km 

15. Valašské Klobouky – Brumov-Bylnice – Slavičín, cca 24 km 

16. Slavičín – Bojkovice (zámek Nový Světlov) – Luhačovice (lázeňské město), cca 20 km 

17. Luhačovice – Pozlovice – Starý Světlov – Provodov-Maleniska – Pindula – Kudlov – Zlín, cca 20 km 

18. Zlín – stezka Tlustá hora – Svatá voda (poutní místo v Malenovicích) – Karlovice – Napajedla, cca 22 km 

19. Napajedla – Uherské Hradiště, trasa podél Baťova kanálu, cca 15 km 

20. Uherské Hradiště – Staré Město – Modrá (rozhledna, archeoskanzen, expozice sladkovodních ryb Živá voda) – poutní místo Velehrad – hrad Buchlov – zámek Buchlovice, cca 20 km 

21. Buchlovice – Smraďavka – Leopoldov (sirnaté lázne) - Osvětimany – sv. Kliment (archeologické vykopávky Hora sv. Klimenta) – Cimburk, zřícenina – Koryčany, cca 23 km 

22. Koryčany – zřícenina hradu Střílky – obec Střílky – Zástřizly – Vlčák – rozhledna Brdo – Bunč, cca 20 km 

23. Bunč – Komínky – Budačina – Tabarky – Kopaniny – Kvasice, cca 17 km

24. Kvasice – Kroměříž, cca 12 km 

25. Kroměříž – Záhlinice (přes Záhlinické rybníky) – Kurovice – Holešov, cca 20 km

 

 

 

Státní hrad Buchlov

Buchlovice
+420 572 595 161

více…

 

Velehrad, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje

Velehrad
571 110 538 (IC Velehrad - Objednávky průvodce bazilikou)

více…

 

Státní zámek Buchlovice

Buchlovice
572 434 240 (pokladna)

více…

 

Archeoskanzen Modrá

Modrá
+420 572 501 823, +420 777 807 368

více…

 

Hrad Cimburk u Koryčan

Koryčany
+420.775 447 626

více…

 
 

Židovský hřbitov

Koryčany
+420.573377111

více…

 

 

Rozhledna Brdo

Salaš
607 870 392, 573 367 020 (obec Kostelany)

více…

 

Vzpomínkové muzeum Stanislava Mikuly

Boršice
+420 731 140 555, +420 603 140 305

více…

 

Kaple sv. Barbory

Buchlovice
572 595 161

více…

 

 

Muzeum Podhradí Buchlovice

Buchlovice
+420 572 595 996, +420572 595 120

více…

 
 

Mlýn

Sušice

více…

 

Muzeum tupeské keramiky, obydlí hrnčíře

Tupesy
+420 724 530 003, +420 774 599 250

více…

 

 

Zámek Cetechovice

Cetechovice
+420.573368085

více…

 

Větrný mlýn

Jalubí
572 573 121

více…

 

Sklepisko

Košíky

více…

 

Dům Strmenských

Kudlovice
572 585 075

více…

 

Rozhledna Salaš

Salaš

více…

 

 

Zámek Střílky

Střílky
+420.573375113

více…

 
 

Bunč

Zdounky

více…

 

Hrad Brumov

Brumov-Bylnice
+420.731468115, 577330138

více…

 

Skanzen Jižní Valašsko

Valašské Klobouky
736437169

více…

 

Pivovar Brumov

Brumov-Bylnice
+420.577330138

více…

 
 

Stavby Dušana Jurkoviče

Luhačovice

více…

 

Zámek Napajedla

Napajedla
+420 603 972 549

více…

 
 
 

Kostel sv. Vojtěcha

Slavičín
+420.577341073, +420.739245911

více…

 

Kostel sv. Jakuba Většího

Tečovice
+420 731 604 304

více…

 

Bratmannova vila

Valašské Klobouky
+420.577311150

více…

 

Červený dům

Valašské Klobouky
+420.577320095

více…

 
 

Městské muzeum Valašské Klobouky

Valašské Klobouky
+420.577320095

více…

 

 

Pranýř

Valašské Klobouky
+420.577 320 095

více…

 

Rozhledna Královec

Valašské Klobouky
577 311 150

více…

 

Stará radnice

Valašské Klobouky
+420.577 320 095

více…

 

Státní zámek Vizovice

Vizovice
+420 724 316 410

více…

 

Mačkova sušírna

Vlachova Lhota
+420.577 320 803, +420.724 179 287

více…

 

Roubená chalupa čp. 44

Vlachova Lhota
+420.577 320 803, +420.724 179 287

více…

 

Vodní tvrz - kaštýl

Vlachovice
577 324 070

více…

 

Kaple Panny Marie zv. "Vysocká"

Vysoké Pole
+420 606 766 008

více…

 

Klášťov

Vysoké Pole
577 350 168

více…

 

 

Hrad Malenovice

Zlín
+420 577 103 379, +420 605 924 869

více…

 

Kolektivní obytný dům

Zlín
+420 577 018 162, +420 602 220 473

více…

 

Zámek Lešná

Zlín
+420.577915476

více…

 

Za Zlínskou architekturou

Zlín
+420 577 630 270

více…

 

Kostel sv.Cyrila a Metoděje

Bratřejov
+420.577 458 258

více…

 

Farní kostel svatého Václava

Brumov-Bylnice
+420.577330326

více…

 

 

Židovský hřbitov

Brumov-Bylnice
+420.577330138

více…

 
 

Hrad Sehrad

Horní Lhota

více…

 

Rozhledna Hostišová

Hostišová
774324821

více…

 

Dům čp. 13

Lačnov
571 447 481

více…

 

Rozhledna Loučka

Loučka [ZL]
+420.605983402, +420.577350152

více…

 

Kostel sv. Bartoloměje

Napajedla

více…

 

 

Radnice

Napajedla
+420.577100911

více…

 

Městské muzeum Slavičín

Slavičín
+420.577004831, +420.731508004

více…

 

Zámek Slavičín

Slavičín
+420.577341749

více…

 

Válcový mlýn

Slopné
+420.577138840, +420 603 844 226

více…

 

Muzeum letecké bitvy v Šanově

Šanov
577 341 634 (obecní úřad), 739 989 463 (p. Žitník)

více…

 

Expozice prvorepublikové domácnosti

Valašské Klobouky
577 320 095

více…


Hornův dům

Valašské Klobouky
+420.577320095

více…

 

Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Valašské Klobouky
+420.577320095

více…

 

Kostel Povýšení sv. Kříže

Valašské Klobouky
+420.739245902

více…

 

Mariánský sloup

Valašské Klobouky

více…

 

Památník Andělíček

Valašské Klobouky
+420.577320095

více…

 

Roubený dům č. p. 11

Valašské Klobouky
+420.577320145

více…

 

Roubený dům č. p. 7

Valašské Klobouky
+420.577 320 095

více…

 

Kostel sv. Filipa a Jakuba

Zlín
+420 577 120 022

více…

 

 

Lázně Zlín-Kostelec

Zlín
+420 577 152 111, +420 777 914 848-9

více…

 

Lesní hřbitov

Zlín
+420.577011333

více…

 

Velké kino Zlín

Zlín
+420.577432936

více…

 

Vila Tomáše Bati

Zlín
+420.577219083

více…

 

Zámek Zlín

Zlín
+420 577 630 322

více…

 
 

Hložecká kaple

Křekov
577 320 449

více…

 

Kaple Svaté Alžběty

Luhačovice

více…

 

 

Červený kříž

Lukoveček
577 158 394

více…

 

Kaple P. Marie Pomocné

Lukoveček
577 158 394

více…

 
 

Bročkova chalupa

Poteč
577 321 709

více…

 

Kaple sv. Václava

Poteč
577 321 709

více…

 

Pozlovice kostel sv. Martina

Pozlovice

více…

 

 

Kaplička sv. Floriána

Racková
577 911 582

více…

 

Kříž z r. 1889

Racková
577 911 582

více…

 

Památník obětem fašismu

Racková
577 911 582

více…

 

Hradiště - tvrz

Újezd
+420.577 350 121

více…

 

Kostel sv. Mikuláše

Újezd
+420.577 350 293

více…

 

Roubená zvonice

Vlachovice
577 324 070

více…

 

Evangelický kostel

Zlín
+420 577 210 004

více…

 

 

Vila Jana Antonína Bati

Zlín

více…

 

 

Svatý Hostýn

Chvalčov
+420 573 381 693

více…

 

Zámek Bystřice pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 501 966, +420 573 501 901

více…

 

Rozhledna na Marušce

Hošťálková
+420 571 442 380

více…

 

Rozhledna na sv. Hostýně

Chvalčov
+420 573 381 693

více…

 

Stará křížová cesta

Chvalčov
+420 573 381 693

více…

 

Rozhledna Kelčský Javorník

Rajnochovice
+420 573 390 227

více…

 

Zřícenina hradu Křídlo

Brusné
+420 573 501 901

více…

 

Farní kostel sv. Jiljí

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 380 839

více…

 

Městský hřbitov

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 501 901

více…

 

 

Socha sv. Floriána

Bystřice pod Hostýnem

více…

 

Starý hřbitov

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 501 901

více…

 

Thonetova vila

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 325 111

více…

 
 

Kaple sv. Jana Sarkandra

Chvalčov
+420 573 381 693

více…

 

Keltské oppidum

Chvalčov
+420 573 381 693

více…

 

Křížová cesta Dušana Jurkoviče

Chvalčov
+420 573 381 693

více…

 

Sochy svatého Cyrila a Metoděje

Chvalčov

více…

 

 

Vodní mlýn

Mikulůvka
+420 571 621 602

více…

 

Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny

Rajnochovice
+420 573 391 156

více…

 

Evangelický kostel sv. Trojice

Rusava
+420 571 829 194, +420 724 739 686

více…

 

Kašparova vila

Rusava
+420 573 392 066

více…

 

Panský mlýn Brusenka

Brusné
+420 573 393 111

více…

 

Hradisko Chlum

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 501 901

více…

 

Kostel sv. Bartoloměje

Bystřice pod Hostýnem
+420 731 621 141

více…

 

Loudonský hřbitov

Bystřice pod Hostýnem
+420 573 501 901

více…

 

Kaple sv. Floriana

Horní Lapač
573 399 018

více…

 

 

Zámek Hošťálková

Hošťálková
+420.571442347

více…

 

Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Chvalčov
+420 573 380 839

více…

 
 

Sousoší sv. Anny

Jankovice [KM]
573 393 041

více…

 

Červený kříž

Lukoveček
577 158 394

více…

 

Kaple P. Marie Pomocné

Lukoveček
577 158 394

více…

 

Zřícenina hradu Šaumburk

Podhradní Lhota
+420 573 501 901

více…

 

 

Zřícenina hradu Zubříč

Podhradní Lhota
+420 573 501 901

více…

 

Boží muka

Prusinovice

více…

 

Evangelický kostel

Prusinovice
776 675 517

více…

 
 

Pomník sv. Václava

Přílepy

více…

 

 

Zámek Přílepy

Přílepy
+420.573397992

více…

 

Zvonice

Přílepy
573 393 041

více…

 

Zvonice

Přílepy

více…

 

Zvonice

Přílepy

více…

 

Římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje

Vítonice

více…

 

Staré Město u Uherského Hradiště
572 543 382

více…

 

Národní kulturní památka Staré Město - Na Špitálkách

Staré Město u Uherského Hradiště
+420.572556556, +420.572551370

více…

 

Františkánský klášter

Uherské Hradiště
572 540 305

více…

 
 

Muzeum v přírodě Rochus

Uherské Hradiště

více…

 

Nová radnice

Uherské Hradiště
572 525 111, 572 525 299

více…

 

Zámek Napajedla

Napajedla
+420 603 972 549

více…

 

 

Bronzové reliéfy

Uherské Hradiště

více…

 

Centrum slovanské archeologie

Uherské Hradiště
606 033 103

více…

 

Dům s hranolovou věží

Uherské Hradiště

více…

 

Galerie Slováckého muzea

Uherské Hradiště
572 552 425

více…

 

Hotel a pasáž Slunce

Uherské Hradiště
572 432 640

více…

 

Kaple sv. Rocha

Uherské Hradiště

více…

 

 

Kašna s maskarony

Uherské Hradiště

více…

 

Kostel sv. Františka Xaverského

Uherské Hradiště
572 552 824

více…

 

Lékárna U Zlaté koruny

Uherské Hradiště
572 551 400

více…

 

Mariánský morový sloup

Uherské Hradiště

více…

 

Reduta

Uherské Hradiště
572 525 525

více…

 

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Uherské Hradiště
+420 572 556 556, +420 572 551 370

více…

 

Stará radnice

Uherské Hradiště

více…

 

 

Kostel sv. Anny

Huštěnovice

více…

 

Kostel sv. Floriána

Kostelany nad Moravou

více…

 

Portálový nýtovaný most přes Moravu

Kostelany nad Moravou
+420.572541365

více…

 

Radnice

Napajedla
+420.577100911

více…

 

Barokní kostel sv. Václava

Ostrožská Nová Ves
+420 572 598 130

více…

 

Farní kostel sv. Petra a Pavla s erbem

Polešovice

více…

 

 

Kostel sv. Michaela

Staré Město u Uherského Hradiště
572 541 277

více…

 

KOVOZOO – MAJÁK ŠROTÍK

Staré Město u Uherského Hradiště
572 419 771, 601 382 320

více…

 

KOVOZOO STARÉ MĚSTO

Staré Město u Uherského Hradiště
572 419 771, 601 382 320

více…

 

Kašna s delfíny

Uherské Hradiště

více…

 

Kino Hvězda

Uherské Hradiště
576 514 300 (pokladna)

více…

 

Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana

Uherské Hradiště
572 551 250

více…

 

Rozhledna Rovnina

Uherské Hradiště
+420 572 525 525

více…

 

Věznice

Uherské Hradiště

více…

 

Kostel sv. Ondřeje

Uherský Ostroh
572 591 339

více…

 

 

Zámek Uherský Ostroh

Uherský Ostroh
+420 572 430 521

více…

 

Židovský hřbitov

Uherský Ostroh
+420 572 430 523

více…

 
 

Muzeum Huštěnovice

Huštěnovice
737 719 600, 604 486 347

více…

 

Památkový domek

Ostrožská Nová Ves

více…

 

Baťův kanál

Staré Město u Uherského Hradiště

více…

 

Bonsaimuseum Isabelia

Staré Město u Uherského Hradiště
572 542 931

více…

 

Kaple sv. Jana Křtitele

Staré Město u Uherského Hradiště

více…

 

 

Kostel svatého Ducha

Staré Město u Uherského Hradiště
572 541 277

více…

 

KOVOZOO – LOĎ NADĚJE

Staré Město u Uherského Hradiště
572 419 771, 601 382 320

více…

 

Boží muka na Rochusu

Uherské Hradiště

více…

 

Boží muka Pod Rochusem

Uherské Hradiště

více…

 

Boží muka v Rybárnách

Uherské Hradiště

více…

 

Cyklistka

Uherské Hradiště

více…

 

Dům Na Splávku

Uherské Hradiště

více…

 

Dům U Labutě

Uherské Hradiště

více…

 

Empírový pomník

Uherské Hradiště

více…

 

 

Farní dům

Uherské Hradiště

více…

 

Franklovka

Uherské Hradiště

více…

 

Galerie Zelný trh

Uherské Hradiště

více…

 
 

Hotel Mlýnská

Uherské Hradiště

více…

 

Houslista

Uherské Hradiště

více…

 

Kaple sv. Alžběty

Uherské Hradiště

více…

 

Kaple sv. Šebestiána

Uherské Hradiště

více…

 

Kaplička v Mařaticích

Uherské Hradiště

více…

 

 
 

Kašna s vedutou

Uherské Hradiště

více…

 
 

Kašna v Bastionu

Uherské Hradiště

více…

 
 

Kříž ve Vinohradské ulici

Uherské Hradiště

více…

 

 

Matyášova brána

Uherské Hradiště

více…

 

Městská spořitelna

Uherské Hradiště

více…

 

Městské lázně

Uherské Hradiště

více…

 
 

Měšťanská beseda

Uherské Hradiště

více…

 

Měšťanská škola

Uherské Hradiště

více…

 

Náhrobek Jana Filipce

Uherské Hradiště

více…

 

Náhrobek Jana Urbana

Uherské Hradiště

více…

 

 

Obchodní akademie

Uherské Hradiště

více…

 

Památník Obrany národa

Uherské Hradiště

více…

 

Peněžní dům

Uherské Hradiště

více…

 

Penzion Na Stavidle

Uherské Hradiště

více…

 

Pramen života

Uherské Hradiště

více…

 

 

Rezidence Hradební

Uherské Hradiště

více…

 

Slovácká búda

Uherské Hradiště
572 430 424 (pronájem)

více…

Socha Jana Antonína Bati

Uherské Hradiště

více…

 

Socha svatého Rocha

Uherské Hradiště

více…

 
 

Stéla

Uherské Hradiště

více…

 

Zelný trh

Uherské Hradiště

více…

 

Zámek Uherský Ostroh - podzemí zámku

Uherský Ostroh
572 503 960

více…

 

 

Zámek Uherský Ostroh - zámecká věž

Uherský Ostroh
572 503 960

více…

 

  •  
  •  

 

  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

 

  •  
 
 
  •  
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Kontakt

Apartmány Vlčková

Vlčková 131
76319


Jana Komárková
+420777450360



Těšíme se na Vás

             Jana Komárková

Souřadnice GPS: 

N:49,310292 E:17,7638214